Odebrání zvířete původnímu majiteli totiž automaticky neznamená, že může být nabídnuto k adopci. Dokud není příslušné řízení pravomocně ukončeno, zůstává z právního hlediska jeho vlastníkem původní majitel. A to i v případech, kdy bylo zvíře odebráno kvůli nevyhovujícím podmínkám.
Péči mezitím přebírají útulky. Zajišťují zvířatům bezpečí, krmení, veterinární ošetření i následnou péči, často s využitím vlastních prostředků a darů veřejnosti. Přesto jim nemohou nabídnout to nejdůležitější – nový domov.
Zachránění, ale do nového domova nesmějí
„Zrovna v nedávných dnech policisté spolu s veterinární správou a obcemi s rozšířenou působností zavřeli dvě množírny dohromady s více než 160 psy chovanými v nevhodných podmínkách,“ popisuje Michaela Zemánková z útulku Dogpoint.
Podle ní mohou tito psi v útulcích strávit další dlouhé měsíce či roky. Kapacity zařízení jsou přitom omezené. „Ty jsou i kvůli tomu přeplněné. Policie dokonce často zásahy proti velkým množírnám odkládá, protože nemá zachráněná zvířata kam umístit,“ upozorňuje Zemánková.
Útulky chtějí rychlejší rozhodování
Problém podle iniciátorů nespočívá pouze v existenci či neexistenci zákonů na ochranu zvířat. Zásadní překážkou je především délka řízení a absence mechanismu, který by umožnil o budoucnosti odebraného zvířete rozhodnout rychleji.
Útulky z různých částí republiky se proto snaží společně prosadit změny legislativy i zavedených postupů. Chtějí jednat s ministerstvy zemědělství a vnitra a hledat řešení, které by v první řadě zohledňovalo zájem samotných zvířat.
Mezi požadavky patří rychlejší rozhodování o jejich dalším osudu, jasně stanovený způsob úhrady nákladů spojených s péčí a také sjednocení postupů obcí, policie, veterinární správy a útulků.
Součástí snahy je také petice Pusť je domů, jejímž prostřednictvím chtějí útulky na problém upozornit veřejnost i politiky. Současný stav podle nich nedopadá pouze na kapacity a finance útulků či veřejné rozpočty. Největší cenu za zdlouhavá řízení platí samotná zvířata.
„Útulek má být první pomocí, ne poslední zastávkou. Pes, který může mít díky adopci lepší život, by neměl trávit roky a někdy i zemřít v právním vakuu,“ říká Zemánková.
Frída čeká už rok
Za právními předpisy a úředními postupy jsou přitom konkrétní zvířecí osudy. Jedním z nich je fenka Frída z útulku Voříškov. Původnímu majiteli byla odebrána v červenci 2025. Od té doby čeká.
„Po celé České republice čekají v útulcích psi, kteří nemohou k novým rodinám – i když by si to zasloužili. Život jim utíká před očima a oni nemohou nic než čekat, až je systém osvobodí. U nás je to Frída a není jediná,“ upozorňuje útulek Voříškov.
Frída by podle něj mohla dostat šanci na nový začátek, právní situace to ale zatím neumožňuje. Člověk, kterému byla odebrána, zůstává jejím právoplatným majitelem. Dokud příslušné řízení neskončí, nemůže být fenka předána nové rodině.
Podobný osud má Pedro, o kterého se stará útulek ForDogs.
Dalším příkladem je Bashful, který čeká v péči Ligy na ochranu zvířat ČR, místní organizace Olomouc. A není sám.
„U nás je to Bashful a další skoro tři desítky jeho kamarádů. Moc bychom mu přáli nový domov, ale nemůžeme mu ho dát: člověk, kterému byl pes odebrán, je pořád jeho právoplatným majitelem. Dokud se řízení neskončí, Bashful čeká. A čeká už od září 2025,“ popisuje organizace.
Na nový život jsou připraveni. Na rozhodnutí stále čekají
Mnozí z těchto psů už mají nejtěžší část cesty za sebou. V útulcích dostali potřebnou péči a bezpečné prostředí, někteří se znovu učili důvěřovat lidem a jsou připraveni na život v rodině. V některých případech se dokonce najdou konkrétní zájemci o adopci.
Přesto odejít nemohou.
Psi jsou připraveni:
dostali potřebnou péči a bezpečí,
znovu se učí důvěřovat lidem,
mohou začít nový život,
řada z nich má šanci najít novou rodinu.
Systém jim ale odchod neumožňuje:
právně stále patří původnímu majiteli,
nemohou být standardně předáni k adopci,
musí čekat na rozhodnutí úřadů či soudů,
čekání se může protáhnout na měsíce i roky.
Podle útulků přitom jejich zařízení nemají být místem, kde zvíře stráví podstatnou část života. Mají představovat bezpečnou přechodnou zastávku mezi záchranou a novým domovem.
Útulky chtějí mluvit jedním hlasem
Vedle petice vzniká také společná platforma útulků. Jejím cílem má být lepší koordinace jednotlivých organizací, sdílení zkušeností z konkrétních případů a silnější společný hlas při jednání se státní správou a politiky.
Právě zkušenosti lidí, kteří se o odebraná zvířata každý den starají, mohou podle iniciátorů pomoci ukázat, kde současný systém v praxi selhává a jak jej změnit.
„Pokud spojíme praxi, odborníky a veřejnou podporu, máme šanci změnit pravidla tak, aby dávala smysl pro zvířata i pro lidi, kteří jim pomáhají,“ uzavírá Michaela Zemánková.